čtvrtek 14. srpna 2014

Připraveno na hraní

 
Už se mi mnohokrát stalo, že jsem něco vyrobila, vymyslela, vyfotila...
 a než jsem obrázek vložila na svůj blog,
zjistila jsem, že už jsem cosi podobného při svém pátrání na internetu u některých viděla.
Však to znáte...
přijde myšlenka a než se dotvoří do konce s kterým jste spokojeny,
už je tu dávno někdo jiný, kdo měl podobný nápad...
a protože se nechci opičit, jak by řekly děti ve školce,
tak žádné DIY výrobky jste u mne na blogu mé milé zatím neobjevily.
 
Díky Monice z kopečku a jejímu příspěvku (DIY stan)
jsem si ale uvědomila, že takové myšlenky nejsou vůbec správné.
Tímto Moniku moc zdravím a velice děkuji... 
Už jako malé holky jsme si s mojí sestrou Péťou dělaly v pokojíčku bunkr na křeslech z rozkládacích matrací.
Pro mne to bylo nezapomenutelné útočiště a originální domeček pro nás holky i pro moje panenky a Péti medvídky. Někdy jsme si z matrací udělaly pult na prodávání a škemraly jsme u mamky, aby nám
do našeho obchodu půjčila nejrůznější potraviny.
Toužily jsme mít krámek k prasknutí tím nejlákavějším zbožím...
Často si vzpomenu, když jsme chodily s malým červeným košíčkem z kuchyně do pokojíčku a nosily zboží...
 
O to svoje holky nemůžu ochudit!
Bunkr i stan už jsme u nás dělali mockrát, ale tak bytelný a trvalý nikdy.
Inspirovala jsem se u Moniky i na Pinterestu.
Stan už doma máme tři dny a myslím, že ještě několik dní vydrží.
Už jsme ho vyzkoušely všechny tři...
Dnes za mnou přiběhla Eliška a šeptala mi do ucha: "tatínek leží ve stanu a koukají mu nohy".
Měla z toho hroznou srandu.
 
Tak už jsme stan vyzkoušeli u nás doma všichni...
 
Jak už víte, píši tento blog, jako vzpomínku pro svou rodinu
a náš stan tu musí mít také své místo, i když je mnohým podobný.
A i kdyby bylo tisíc stanů vedle sebe na obrázku, náš bude stále jen ten jediný!
O tom to vlastně je...
 
Tak mé milé tvořte, vyrábějte, vymýšlejte, vařte, pište,
je totiž úplně jedno, zda už byl někdo před váma.
Důležité je, že se jedná o něco, co děláte rády
a to zanechává vaší stopu v mnohých srdcích.
 

 
Na náš stan jsem použila tyč z mopu na podlahu a
na stěny se konečně využila prostěradla, která kdysi patřila do sbírky k mé výbavě.
 
Že bychom ještě na boční stěny stanu nakreslily plot se zahrádkou...?
 
 
Stan se nejvíce využívá večer ve tmě...
Ani se holkám nedivím,
 když šly včera večer spát, vzala jsem si do stanu svojí zlatou S5 a navštěvovala vaše blogy
a kochala se skvělými nápady.
 

 
Přes den má Eliška stan jen sama pro sebe,
Niki má celý týden příměstský tábor v Techmanii.
Díky tomu si také uvědomuji, kolik má s Eliškou trpělivosti
a jak si s ní během roku vyhraje a vymýšlí pro ní skvělou zábavu.
 
Počasí nám moc nepřeje, tak jsme spolu s Eli malovaly a používaly
laky na nehty.
Pro Elišku naprostá senzace.
Namaluji jí ruku s nehty a Eli lakuje a lakuje...
Pro ní takový malý splněný sen.
 
 
Až všechny ruce vystřihneme a za kolíčky pověsíme v pokojíčku na prádelní šňůru,
bude Eliščin salón kompletní
a může přijímat a objednávat první zákaznice...
 
 
Tak počítám, počítám...
Eliška přispěla větší sbírkou laků než její maminka.
(Dárky k Ježíšku, k narozeninám, výhry v gymnastice...
všichni vědí, jak nejvíce potěšit malé parádnice.)
 


 
Udělejte si skvělý večer
a užijte si ho!
 
Lidka
 
 

4 komentáře:

  1. Lidu, parádní bunkr, ten se musí holčičkám moc líbit .... i já jsem si ho jako malá stavěla z matrací v křesle ....pa, pa Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, kde jsou ty časy...,ale vzpomínky budu mít v hlavě pořád... Marki, děkuji za návštěvu. L.

      Vymazat
  2. Jé, to je hezké :-) Já si nikdy nelakuji nehty, ale kupuji si laky vce výprodeji, neb se s nimi hezky natírají kartóná písmena do scrapu :-)))

    OdpovědětVymazat
  3. To je výborný tip. Určitě zkusím.

    OdpovědětVymazat

Moc Vám všem děkuji za návštěvu a milé komentáře, které mi tu necháváte. I když někdy nestihnu odpovědět, všechny Vaše řádky si pozorně čtu a moc si jich vážím. Děkuji !