Koberec pro berušky

Když jsem dnes vařila oběd,

ozvalo se za dveřmi bouchání.

Stála tam Eliška s cyklistickou helmou na hlavě

a v ušmudlaných ručičkách držela kytici z pampelišek.

"Maminko, ta kytička je pro tebe."

Jedna pampeliška krátká, další dlouhá, několik jich bylo s květy otočenými vzhůru

a všechny stonky byly namačkané v té její malinké ručičce, aby je všechny udržela.

Mně bylo úplně jedno, jak kytička vypadá.

Byla to kytička od mojí Elišky,

úplně přesně si dokážu vybavit,

s jakým nadšením a láskou pampelišky trhala.

Kytičky mi nosí stále a z nejrůznějších míst.

Udělala jsem pro holky malé překvapení.

Koberec pro berušky.

Pampeliškám jsem ustřihla stonky,

dala jsem jeden květ vedle druhého

do veliké mísy s vodou.

Mísu jsem vybrala skleněnou, aby bylo stále co pozorovat.

Ani ve snu mě nenapadlo, jak velikou radost tím holkám udělám.



„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“

Albert Einstein