... a zvony odlétají do Říma

Asi tuto krásnou pověst budete znát. 

Já si  ji však nemohu odpustit, mrzelo by mne, kdyby chyběla na mém blogu.

Vypráví se už mnoho dlouhých a předlouhých let.

Dnes je Zelený čtvrtek a všechny zvony po odeznění modlitby

Sláva na výsostech Bohu odlétají do Říma a umlkají po celou dobu utrpení Ježíše.

Letí mnoho dlouhých hodin přes nížiny, pahorkatiny, vysočiny, hory i velehory.

Letí tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, pak malé, aby se neztratily

a poslední letí Zikmund a Marie - zvony, které už dlouhá léta slouží jako stráž.

Společně a neúnavně letí pro jedno jediné, pro požehnání.

Papež jim požehná za věrné služby církvi a zvony odlétají zpět,

aby na Bílou sobotu po odeznění Gloria zvonily:

"Byl jsem tam! Byl jsem tam!"

Zikmund - zde je největší český zvon z Katedrály svatého Víta- zde

a zvon Marie z Týnského chrámu- zde



V průvodu mezi zvony se objevují i podivní hosté.
Vypráví se, že zvonový kov se nezbavuje své povinnosti
 vykonat pravidelnou pouť do Říma ani po rozlití.
A tak se doslechnete i pověsti o tom,
jak v historických bitvách dělostřelci
  postrádali svá děla právě o velikonoční noci.

Říká se, že pokud by zvon neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

Krásný Zelený čtvrtek.

Lidka