Všechno jinak...

Sobotní den už od rána nabíral úplně jiný směr, než jsme měli původně v plánu.

Od rána si holky malovaly a nechtěly se od svých obrázků odtrhnout...

Niki kreslila obrázek na výstavu, na které se bude prezentovat její škola.

Eliška nikdy nezahálí, co dělá Niki, dělá většinou s ní.

Díky trpělivosti Nikolky se už naučila hodně věcí... 

Dnes si holky vyzkoušely i nové perleťové barvy.

Nejradši obě kreslí na zemi...,

s Niki už maximálně drhneme barvu na podlaze, ale na Elišce drhnu barvu i z celého těla...

Niki si dávala hodně záležet a Eli s ní pořád chtěla míchat barvy...,

udělala jsem takovou malou lest.

Zapnula jsem vysavač.

Kdykoliv zapnu vysavač, Eli je ve vteřině za vysavačem

na plyšovém polštářku a při vysávání cestuje za mnou -

 i tentokrát tomu tak bylo...

Rázem Niki dokreslila obrázek během chvíle.

Čekal nás velikonoční jarmark a loučení se zimou.

Je to veliká akce, hlavně děti si užívají celé odpoledne po svém.

Každý rok tuto akci pořádá Nikolčina škola. Výrobky na jarmark se

vyrábí v pátečních odpoledních dílnách s rodiči a dětmi.

Velkou zásluhu na organizaci těchto akcí má paní vychovatelka Jaruška.

Skvělý člověk, jsem vděčná, že jí Nikolka měla celých pět let.

Když jsme byli na jarmarku, příroda nás vtáhla do svých krás

a my tři jsme se zatoulali...

Eliška neúnavně běhala za motýlky. Chytla dva bělásky.

Ruda mi natrhal několik lučních kytiček...

a já jsem našla srdce v sedmikráskách...

Příroda nám ukazuje množství lásky ve všech podobách.

Zase další skvělý den...

Děkuji.