čtvrtek 8. května 2014

Piknik


Dnes mi děti připomněly moje skryté touhy...

Jsou okamžiky v mém životě, které si střežím jako nejcennější diamanty...
Okamžiky, které si skládá můj život sám ve svých vzpomínkách, které jsou pro mne chlebem i solí všedních dnů. 

Před pěti lety jsme si užili náš první piknik. Bylo to cestou na zámek Loučeň, slunce svítilo.
 Jako by to bylo dnes,... zastavili jsme na lesní cestě několik kilometrů před zámkem, zvedli jsme telefon a objednali si v zámecké restauraci piknikový koš s obědem.
V zámeckých zahradách jsme si pod korunami stromů vychutnávali nevšední okamžiky, které byly umocněny zpěvem ptáků a harmonickou atmosférou s mými nejmilovanějšími...
Pod širým nebem nás okouzlovaly  nesčetné labyrinty, které jsme procházeli s neutuchající zvědavostí.

Dnes mi holky tyto okamžiky intenzivně připomněly...

S našimi přáteli jsme strávili krásné odpoledne na terase restaurace U Majáku.
Výhled byl nádherný. Pozorovali  jsme naše děti hrající si v zeleni.
Když jsem pak vnímala tu krásu, kterou svou fantazií vytvořily a sílu jejich slov při nekonečném vyprávění o vaření v lesní kuchyňce a o pikniku, který si připravily,
cítila jsem jejich štěstí a radost z těch vzdáleně obyčejných ale velkých okamžiků.

Doma jsem si díky Elišky i Aničky dětským hrám a Nikolky i Adélky představám uvědomila, že už dlouho toužím po piknikovém koši.

Jen při samotném pohledu vnímám tu pohodu jednoho krásného dne,
 který ve mně navždy zůstane...

Ani jeden z těchto košů by pro mne nebyl špatným výběrem,
jen vnitřní část bych si představovala ve světlé látce, i když tmavá barva je praktičtější...


Fantazie našich slečen o lesních kuchyňkách.




Přeji krásné dny plné vzdáleně obyčejných avšak velkých okamžiků.

 ♥ 
Všem děkuji za návštěvu a za Vaše milé komentáře.
 Lidka


2 komentáře:

  1. Milá Lidko, moc hezké čtení, vážně mi udělalo fajn pocit u ranní kávičky. Jukla jsem na piknikové koše a našla něco málo. Posílám.
    http://shop.dela.cz/index.php?main_page=index&cPath=15_78_247&zenid=f0ic8l0pal5nig0fk30kh63la5
    Jíst v přírodě má úplně jiný nádech . Mám to moc ráda. Jen je trochu tepleji, nosím jídlo po schodech ven na zahradu. Je to práce, kolikrát po těch schodech běhám, tam a zpátky, a pro sůl a pro pití a pro to a pro ono, ale stojí mi to zato. Moc ráda stoluji pod širým nebem.Krásný den. Věrka

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Věrko,
    Ty jsi prostě skvělá! Děkuji za tip... Jedna z dalších věcí, kterou na blogování mám ráda... Krásný den. Lidka

    OdpovědětVymazat

Moc Vám všem děkuji za návštěvu a milé komentáře, které mi tu necháváte. I když někdy nestihnu odpovědět, všechny Vaše řádky si pozorně čtu a moc si jich vážím. Děkuji !