pátek 30. ledna 2015

Holčičí sen

 
Krásný večer vám přeji...
 
Neznám snad ženu, která by neměla ráda růže.
Já je miluji a můj manžel to moc dobře ví...
Kdysi, když jsem byla malá holka, každé prázdniny jsem jezdívala
na několik dní o prázdninách do jedné malé vesničky uprostřed českých Brd.
Objevila jsem tu tolik pokladů...
Jednoho dne jsem na půdě ve staré voňavé bedně našla knihu.
Na titulní straně knihy byl malý černoušek s růží,
už to ve mně vyvolalo velikou zvědavost a knihu jsem hned musela celou prolistovat.
Jmenovala se - Černoušek Kokorí.
Na jednu stranu v knize už nikdy nezapomenu.
Nakreslená černobílá růže mě očarovala
a u ní byl napsán text, který se mi vryl do paměti:
 
Krátký život v úděl byl jí dán
a každá hodina je u ní celým věkem...
 
Tenkrát jsem byla ještě malá holka,
ale o napsaných slovech jsem stále přemýšlela.
Pochopila jsem až časem...
Ten den jsem si růži nakreslila hned na první papír, který jsem našla
a použila jsem první tužku, která mi přišla pod ruku...
Byla to tužka na oči mojí mami. Ani nevím, kde jsem k ní přišla...
Ještě nikdy před tím jsem růži nemalovala.
Ten den se mi tolik povedla. Dokonalá kopie té v knize.
Byla jsem na sebe tolik pyšná.
Obrázek s růží jsem měla schovaný spoustu let,
až jednoho dne jsem ho vyhodila a vůbec nevím proč.
Možná proto, že z druhé strany bylo pozvání na ples v lidovém domě
a to ubíralo na dokonalosti mého obrázku.
Tolikrát už jsem si na ten obrázek vzpomněla
a tolikrát už mě mrzelo, že už ho nikdy neuvidím...
Ale mám teď jedno přání.
Knihu Černoušek Kokorí jednou budu mít ve své knihovně.
 


Růže okouzlily i naše holky.
 
Niki ke svým dvanáctým narozeninám dostala celý tucet růžových růží.
Několikrát jsem ji přistihla se zabořeným nosem v
okvětních lístcích... Ani se jí nedivím.
Sama k nim čichám při každé příležitosti.
Ale nikdy jsem kytici růží nevyužila tak maximálně, jako ji využily ony...
Z okvětních lístků si v hmoždíři připravovaly růžovou barvu
a míchaly i jemný parfém.
Když začaly květy slabě ovadat, natrhaly jsme plátky okvětních lístků...



a lístek po lístečku je Niki házela do vany
a připravovala si  jedinečnou koupel...
 
Každý den mě mé děti přesvědčují o tom,
že se od nich musím učit...
 










 
Je jedno - zda máme rok, den, či minutu.
Rozhodující je, jak každou vteřinu využijeme...
 
Mějte krásný víkend.
 
Lidka


3 komentáře:

  1. Nádherné, nádherné psaní.... taky mě někdy mrzí, že jsem nějakou věcičku neuváženě vyhodila....
    Přeju vám všem domácí pohodu. Jarka

    OdpovědětVymazat
  2. Jarko, moc děkuji. Přeji krásný víkend plný nezapomenutelných maličkostí... Lidka

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Moc Vám všem děkuji za návštěvu a milé komentáře, které mi tu necháváte. I když někdy nestihnu odpovědět, všechny Vaše řádky si pozorně čtu a moc si jich vážím. Děkuji !