Sobotní ráno

v dětském pokojíčku... 

Dokonce i sluníčko vylezlo na malinkou chviličku, aby v pokojíčku čarovalo. 

Konečně jsme všichni zase spolu.

Všechno je tak, jak má být. 

Mějte krásný víkend. 

Lidka 

Čtyři spolu...

Už čtvrtou noc skoro nespím.

Stále jsme samy, jen Eli a já.

Doma hoří svíčky, které si často zapalujeme, když jsme spolu všichni čtyři.

Je tu ticho, ale neumím si ho užít, 

to jsem se i těšila...

Už po kolikáté si uvědomuji, že všechno, co potřebuji, je LÁSKA.

Láska vykouzlí z každého místa domov.

Zítra už Tě konečně přivezu z nemocnice 

domů.

Už se samou radostí nemůžeme dočkat.

... a v sobotu už budeme všichni čtyři spolu.

Dejte najevo těm, které milujete, jak moc je máte rádi.

Neboť přítomnost žije jen tím, že rodí budoucnost.

Lidka

Balkony

 

... balkonky, lodžie, terasy.

Mám pro ně slabost!

 

Už jako malé holky jsme na nich s mojí sestrou Péťou

závodily v jízdě na tříkolkách.

Balkon lemoval celý náš byt, byl pro mne tajemným místem,

ale i tou nejkrásnější džunglí.

Za ta léta se mnoho nezměnilo.

Moje mami má vymazlené každé místečko a každou kytičku na balkonech, na lodžii,

na oknech i na zahradě.

Ukázala mi, jak mohu udělat z domu příjemný domov...

V posledních letech si stále častěji uvědomuji,

jak málo kolikrát stačí.

 

Už vloni mě očarovaly lobelky, ale teprve letos u nás kvetou v plné kráse...

 

 

 

Mějte fajn pátek a skvělý víkend.

 

Lidka

 

Nicnedělání ???

 

Krásný den vám přeji...

 

Mám pocit, že tento víkend utekl rychleji než všechny ostatní.

Lenošili jsme

a bylo to už konečně zapotřebí.

 

Za posledních pár týdnů jsme na obyčejné

nicnedělání neměli čas ani pomyslet.

Každý den překypoval množstvím nejrůznějších povinností.

Ale tento víkend? Pohoda a možnost rozhodnout se podle svých představ,

jak naložíme s našim volným časem.

Četli jsme knihy a k tomu jsme pojídali mix z čerstvého ovoce,

povídali si, hráli jsme nejrůznější deskové hry

a z různých koutů našeho domova jsme vytáhli

všelijaké maličkosti o kterých jsme už dlouho jen mluvili.

Kreslili jsme mapy na starobylý ručně vyrobený papír,

vyšívali jsme obrázky z tkaniček.

Nastala i chvíle holčičího líčení a zkrášlování.

Dokonce jsme si hráli i na školu se vším všudy - a díky aktovce kterou Eliška nosila na zádech,

to byla její nejoblíbenější zábava.

Tak jsem zvědavá, jestli jí to vydrží i po nástupu do školy.

 

Když holky odjely lyžovat,

prokousávala jsem se velkou hromadou časopisů a třídila jsem recepty.

Během dne přišel i čas na listování v módních časopisech,

které už mám i přes dvacet let.

Můj oblíbený časopis Burda už jsem neprohlížela takovou dobu.

Udělala jsem si několik poznámek, co bych chtěla šít.

Dokonce jsem objevila založený střih na můj první kalhotový kostým,

který jsem si ušila v osmnácti letech. Sáčko bylo nádherně vypasované,

takové střihy se mi líbí stále... Podšívka dokonale ladila

s celým kompletem. A jako třešnička...? První kožené boty na podpatku.

Tenkrát jsem je kupovala u Bati.

A kabelku? Tak to si už nevzpomenu.

Škoda, že jsem tak vehementně nefotila už dávno.

Ale možnosti byly také jiné...

 

A jak nám víkend skončil?

Sluníčko nás vytáhlo ven k řece...

Vlastně jsme si dali rande jen ve dvou.

Holky se totiž v neděli ráno probouzely u babičky a dědy.

 

A co nás čekalo doma po návratu?

Sluníčko.

Opět krásně čarovalo...

Kytička žlutých petrklíčů zalitá sluncem rozzářila celý pokoj.

Dnes jsme se probouzeli do bílého rána.

V tomto roce bílé povlaky sněhu zahalily ulice úplně poprvé.

Neděle a pondělí... Dva dny po sobě jdoucí a každý den je přece tak odlišný...

 

 

Mějte pěkný a pohodový týden.

 



Radost za 29,-Kč

Tak to se mi povedlo...

Procházela jsem obchody a vybírala dárek pro kamarádku, slaví narozeniny.

Moc času jsem neměla a mé představy nic moc.

 Jindy už mám vše promyšlené a tentokrát nic.

Vsadila jsem tedy na jistotu a zašla jsem do obchodu Marks and Spencer.

Nakupuji tu drobné vánoční dárky a nepotřebné maličkosti...

Jakmile tu něco objevím, mám pocit, že se bez toho neobejdu.

Stejně jako tentokrát.

Sehnala jsem dárek a do naší koupelny jsem pořídila několik drobností...

Jemné a hebké mýdlo na ruce a k tomu mléko s jemnou vůní - 

po slevě každý za 79,-Kč...

Jenže u pokladny paní prodavačka zjistila, že je cena ještě nižší než na obalu.

Za každý kus jsem zaplatila pouhých 29,-Kč...

Tak pokud budete někde poblíž, nakoukněte,

třeba i vy objevíte několik nepotřebných maličkostí za skvělou cenu,

i když mýdel a mlék na ruce není nikdy dost...

Narozeniny jsme oslavily u večeře,

bylo nás nakonec sedm. Celý večer jsme povídaly a povídaly.

  Náramně jsme si to zase po dlouhé době užily

a nabily se pozitivní energií na další dny.

Když jsme před půlnocí odjížděly domů,

ještě nás zastavila policejní hlídka.

Vlastně to byla moje první silniční kontrola se vším všudy -

a to už autem jezdím deset let denně.

Když jsem otevřela zadní kufr a v mém vyleštěném autě zářila fungl nová červená autolékárnička,

už jsme asi byly dostatečně důvěryhodné...

Pomalu jsme vyjely do tmavých ulic

a s vidinou spánku v teplých a měkkých peřinách

jsme ukončily den.

Přeji krásný dobrý večer...

Lidka

  

Když květy hrají prim ...

 

Tak krásné barvy...

 

Když jsem je viděla, nemohla jsem odolat a už je mám doma.

Udělaly mi takovou radost!

Okukuji je už hezkou chvíli a ještě větší radost mám z toho, že vydržely několik dní...

Hned jsem si musela udělat i několik fotek,

ale to bych nebyla já, kdyby nedošlo na mé oblíbené koláže.

Už jich mám hezkou řádku, díky kráse okvětních lístků došla řada i na blog...

 

 

Už pár dní chodím spát kolem půl desáté...

Mé tělo to teď potřebuje, tak ho raději poslouchám.

Párkrát se mi v tomto směru nevyplatilo překonávat sebe samu,

protože pak klidně neusnu celou noc a nad ránem si pak zoufám...

Už mi na stole voní meduňkový čaj, tak snad opět zabere.

 

Dobrou noc.



Když sluníčko čaruje...

 

Nedělní ráno bylo pohádkové.

Samo sluníčko v dětském pokojíčku vyčarovalo nádherné zářivé obrazce.

První byla vzhůru Eliška. Tentokrát nešla potichu po špičkách, aby nás nevzbudila

a potají se mezi nás mohla zavrtat do teplých peřin.

Ale přímo letěla a volala...

"Všichni vstávejte! Sluníčko u nás v pokojíčku čaruje!" 

 

 

 

Krásnou neděli vám všem.

 

Lidka



Překážka...

znamená pouze to,

že na místo určení nedorazíme předpokládanou cestou...

Moc vás zdravím...

Mám pocit, že jsem tu nebyla věčnost.

Skoro tři týdny...

Jenže člověk míní, ale život mění.

Událo se tolik věcí..., pro většinu z nich jsme se mohli rozhodnout a ovlivnit je.

Když se ohlédnu zpětně, plánujeme, vymýšlíme, létáme i narážíme...,

ale většinou ta nejzásadnější, nejhodnotnější a nejsmysluplnější rozhodnutí se u nás uskuteční ze dne na den a někdy i z minuty na minutu...

Je neděle odpoledne a já si jen tak přemýšlím... 

Dělávám to docela často. Je to můj určitý způsob relaxace, částečně i vnitřní očisty

a posunutí se dále..

Na cestě životem postupně docházím k zásadním závěrům, které již dávno přede mnou

mnozí tak výstižně zapsali do pravdivých citátů. 

Největším objevem v mém životě je zjištění,

že lidé mohou změnit své vnější životy změnou vnitřního myšlení.

William James

Život je jako jízda na kole.

Chcete-li si udržet rovnováhu, musíte být stále v pohybu.

Albert Einstein

Někomu trvá celý život, aby pochopil,

že problémy tu nejsou od toho, aby nás trápily.

Jsou tady od toho, aby nás posouvaly dopředu.

Když mi bylo pět, máma mi říkala,

že klíčem ke spokojenému životu je být šťastný.

Ve škole se mě pak ptali, co chci v životě dělat.

Když jsem odpověděl, že být šťastný, tvrdili mi,

že jsem nepochopil zadání.

Opáčil jsem, že oni nepochopili život.

John Lennon



Ne, jaro ještě nevyhlížíme. Každé roční období má své kouzlo a svůj správný čas.
Ale udělaly mi radost krásné květiny. Prvosenky jsem dostala od mojí
kolegyně, která má srdce na pravém místě...
Maruško, děkuji. Udělala jsi mi velikou radost.

Hledali jsme štěstí,

a našli jsme sebe.

John Lennon



Ze srdce vám přeji krásný rok 2015.

Když se člověk stane svým nejlepším kamarádem,

život bude snadnější...

Lidka