Pohádka pro všechny děti

Ze zaprášených desek jsem dnes vyndala Nikolčiny obrázky...,

ponese si je do školy na výstavu.

Od malička ráda kreslí,

 fascinuje mě s jakou lehkostí dokáže nakreslit cokoliv.

Zvířata kreslí bez předlohy, koně nakreslila už v pěti letech,

já ho bez předlohy nenakreslím ani dnes...

 

Tak tu pátrám a hledám v našich pokladech, nalézám a vzpomínám...,

... mám tu jednu pohádku z dětského pera, kterou jsem trochu upravila...

Tak si sedněte a poslouchejte...

 

 

Pohádka pro všechny děti

 

Mezi pozemskými draky se vypráví zvláštní příběh...

Kdysi dávno, v dobách, kdy na planetě Zemi ještě neexistoval život, se ve vesmíru objevilo vajíčko. Nebylo to jen tak obyčejné vajíčko, bylo to vajíčko dračí. Patřilo jednomu drakovi, který hlídal planety, aby nespadly do černé díry.

 Když byl drak už tuze starý, rozhodl se, že malého dráčka, který se vylíhl z vajíčka, naučí všechny čáry a kouzla, aby ohlídal planety místo něj. Dráček se učil každý den po dlouhé měsíce, až se jednoho dne stal králem vesmíru. Už to nebyl malý dráček, ale veliký drak, který toužil udělat něco velkého, něco o čem si jednou budou všichni povídat.

O vesmír se staral dlouho a vzorně, jednoho dne se však začal nudit. Řekl si, že musí něco změnit. Začal tedy Sluncem.

Víte, co si vypráví draci o tom, jak vypadalo Slunce dříve? Prý bylo celé bílé a byla na něm mouka. Drak na Slunce přiletěl, ale najednou začal hodně pšíkat. Pšíkal a pšíkal, až začal chrlit plameny a Slunce zapálil. No a od té doby je prý Slunce žhavé...