Spray paint



Nikdy nezapomenu na ten večer, kdy slunce zapadalo za útesy u břehů moře

a větřík si hrál s našimi vlasy...

Šli jsme stále dál a dál po pobřeží a pozorovali jsme kotvící lodě v přístavu, jakoby mě cosi magickou silou stále přitahovalo.

Došli jsme na místo,

které mi v mnohém připomnělo naší první společnou dovolenou ve Španělsku.

Je to už téměř dvacet let, kdy jsme se s Rudou procházeli po pobřeží

a na jednom místě jsme obdivovali pouličního umělce, který

ze sprejů před našimi zraky vytvořil překrásné umělecké dílo.

Tenkrát jsme si nesměli vyfotit ani jednu fotku.

Často se k té vzpomínce vracím...

Na žádné další dovolené jsme pak už takovou příležitost neměli.

Až teď.

Chvíli jsme stáli a čekali, byl pozdní večer a tma nám dávala dobrou noc....

Ale já věděla, že musíme vydržet.

Najednou jsem si všimla, že pán přestal sklízet své obrazy 

a připravoval se k práci.

Hrozně jsem se těšila!

Měla jsem radost, že si děti užijí skvělý zážitek. 

Naše děti se nehnuly z místa, jen stály s otevřenou pusou...

Myslím, že neuběhlo ani deset minut

a pán byl s prací hotov.

Předložil obraz před dav pozorovatelů

a sklidil obrovské ovace.

Pak udělal něco naprosto nečekaného...

Obrázek přelepil páskou a daroval ho naší Elišce...

To jsem nemohla nechat bez odezvy.

Dala jsem Elišce peníze a šla obrázek pánovi zaplatit.

Pán však peníze odmítl a vysvětlil Elišce, že je to dárek, který udělal pro ní.

To už nám došla slova všem.

Pán sklidil obrovský potlesk a dík podruhé.





Nikdy na tento večer nezapomenu!

Měla jsem pocit, že jsme potkali ANDĚLA.

Někteří lidé vstoupí do našeho života a zase odejdou.

Někteří zůstanou jen chvíli a navždy změní náš život.

Ze srdce děkuji.



https://www.youtube.com/embed/ZPsQX0gw754?rel=0