Den plný adrenalinu...

tak to ten dnešní den opravdu byl!

Už včera jsme plánovali výlet na Sněžku,

ale vůbec jsme neodhadli počasí.

Ráno bylo  nádherně, ještě u snídaně jsme se opalovali na terase...

Na sobě jsme měli maximálně kraťasy a tílka, Eliška si dokonce vzala šatičky. Do batohu jsem sbalila krém na opalování, svačinu, pití a jeli jsme.

Ale ouha, počasí se nám každým kilometrem k Peci pod Sněžkou zhoršovalo.

Přeci se nedáme, jeli jsme dál, dokonce jsme si vystáli i frontu na parkování...

Ale najednou... podívali jsme se s mužem na sebe

a došlo nám, že máme pěkně blbej nápad...

Před vjezdem na parkoviště jsme se otočili a jeli jsme zpátky domů.

Dnes jsme vyrazili podruhé!

A byl to pořádný adrenalin...



Začali jsme v Peci pod Sněžkou bobovou dráhou v Relaxparku.

Niki jezdila sama a Eliška si to frčela s taťkou.

Obě byly štěstím bez sebe.

Já taky, ale ve chvíli, kdy už  všichni měli po poslední jízdě.

Pak nás čekal výšlap na Sněžku.

Naše trasa začala u kabinové lanovky 829 m n. m.

Ne, opravdu jsme nejeli, šli jsme pěšky, dokonce jsme si nechali poradit od místních

a vybrali jsme si trasu sice nejkratší, ale nejkrásnější. Jen s jedním malým mínusem, byla nejtěžší...

Šlo se po MODRÉ...



Tak to je můj nejmilejší záběr,

to bude asi proto, že jsem kvůli této fotografii lezla 20 metrů po strmém svahu dolů.



Další oblíbený snímek. Tento záběr byl ale za odměnu.

Šla jsem po cestě, jen jsem natočila fotoaparát

a byl tam...



Výšlap z Pece p. Sněžkou na vrchol je dlouhý 4,5km.

Tady už jsme měli za sebou dvě třetiny.

To se nám to smálo...

Poslední třetina cesty byla nejnáročnější. 



Krása flóry ani fauny nám neunikla.

Že by nám stopovala trasu housenka bourovce ostružiníkového?



Tu tečku v dáli ale poznám, horské stavení.

Nížinou jsme procházeli cestou na Sněžku.

Důkaz, MODRÁ je všude, kam se podíváme...



Tady už vyhlížíme k sousedům.

V pozadí Polská bouda.



Čeká nás poslední výšlap.

Máme opět na výběr.

Jakou myslíte, že jsme vybrali trasu?

Dlouhou a lehčí nebo krátkou a těžší?

Samozřejmě...

Šlo se po krátké...



Výhled překrásný!

V pozadí je vidět delší trasa.

(Tak trochu jako Čínská zeď. Co říkáte?

 Při pohledu do dáli mě to napadlo okamžitě.)



Hurá, jsme na vrcholu. Původně 1602 m n. m., podle nových měření 1603,30 m n. m.

Zpátky dolů jedině kabinkovou lanovkou!

Čekala nás trasa S1

Vyfotila jsem pro Vás i ceník, třeba se bude někdy hodit...

Holky, máte naší poklonu, trasu jste obě zvládly s přehledem a bez problémů.

Jste šikulky!



To se nám to směje, když si hezky sedíme a jedeme si k autíčku...

Skvělý den přeji i Vám.

Lidka