Dort pro Elišku k narozeninám

Krásný dobrý den vám všem.

Přání a děti... Všichni to známe...

A jak to tentokrát bylo u nás?

Už dlouho měla Niki jedno veliké přání.

Toužila po vlastní výrobě cukrářského dortíčku.

Musím přiznat, že už mě přemlouvala několikrát,

ale mně se do dortu vůbec nechtělo.

Dorty sice našim holkám pravidelně peču a minulý týden na Elišky oslavy jsem ho dělala 2x,

ale neobyčejné představy naší Nikči mě trochu odrazovaly.

Já a Niki jsme si užily skvělou sobotu.

Začaly jsme nákupy surovin, které byly zcela v režii Nikči.

O Eli se postaral tatínek a my dvě jsme se mohly pustit do práce.

Niki mě dostala. Byla úžasná, tak zkušeně mi všechno vysvětlovala.

Já jen pozorovala, asistovala, někdy jsem i poradila,

ale hlavně jsem žasla - kde že se to v mé dceři bere.

Občas se na ni trochu zlobím, když s nadšením sedí u obrazovky

a sleduje Zázračné dorty a další podobné pořady.

Tentokrát jsem  ale sama sobě musela přiznat,

že se svou výdrží a nadšením hodně moc naučila.

Sama si připravila náplň, těsto a fondán. Všechno si obarvila podle svých představ.

V průběhu přípravy improvizovala a moc jí záleželo na tom, aby se dort Eli líbil.

Nechala jsem jí, jen jsem pozorovala a byla jsem tak moc pyšná.

V jednom okamžiku se mezi dveřmi objevil tatínek,

a přivezl další barvivo, aby Nikča mohla zhmotnit své nápady.

Konečně už pomáhám i já.

Můžu lepit. Použily jsme jen vodu. K mému překvapení vše opravdu drželo pohromadě.

Už jsem nemohla vydržet nic nedělat.

Svým nadšením mě Nikča nakazila.

Niki se svým prvním dortem.

Ta radost. Nezapomenutelný!!!

A chuťově? Bomba!

Užijte si skvělý týden.

Lidka