Balení dárků

Nápad mi vnukla moje kamarádka Kristinka.

To svatební oznámení bylo tak nádherné. Krajková kapsička s vloženým oznámením.

Nakoupila jsem tvrdší papírovou krajku pod dort

a podle tvaru dárku jsem z krajkového papíru vystřihla pruh, který jsem pouze přeložila

a obvázala provázkem z lýka.

Poklidný adventní čas Vám všem.

L.

Vajíčko

Včera nám oznámila naše nejmladší Eliška, že plní nejdůležitější úkol svého života.

Zahřívá vajíčko, aby se jí z něj vylíhlo kuřátko.

Už hezkých pár let originálními nápady doslova perlí...

Zahřívá nejrůznějšími způsoby...

Jak jí vysvětlit, že se z vajíčka žádné kuřátko nevylíhne...

a nezklamat při tom?

To bude pro nás oříšek ještě na pár dní.

Taťka už sice Eli všechno rozumně vysvětlil, ale naše slečna je stejně přesvědčená o tom,

že se jí z vajíčka kuřátko vylíhne.

My holky na to jdeme pomalu a kreativně.

Niki kreslí a já sepisuji.

Eliška se hned přidala.

Aniž by to bylo v plánu, ve finále jsme si všichni procvičili prvouku, matematiku i psaní...

Vývoj kuřátka

Předkreslené fáze vývoje jsme si posloupně rozložili.

Ke každému obrázku jsme přiložili text se stručným a výstižným textem.

Nejdůležitější informace z níž jsme vycházeli?

Kuřátko se vyvíjí 21 dní = 3 týdny.

Časové údaje jsou u malých dětí těžko pochopitelné, naše Eli stále tápe,

 proto jsem zvolila názornou ukázku.

1 kulička = 1 den

7 barevných kuliček = 1 týden

TAKTO JSEM KULIČKY ROZLOŽILA JÁ:

1.

2.

3.

4.

TADY ZAČÍNÁ PRACOVAT ELIŠKA:

Kuličky si nejprve rozložila podle týdnů (1 týden = 7 dní) a předříkala si dny.

Vznikla jí tak dlouhá řada kuliček, které měla připravené pro další práci.

1.

Podle napsaného textu si postupně doplňovala kuličky z připravené řady.

2.

3.

4.

Nakonec si poradila po svém a o dost lépe než já.

Už na první pohled je sestavení kuliček naší Elišky srozumitelnější i pochopitelnější.

Už mnohokrát jsem psala na mém blogu o tom, že se od dětí budu učit celý život.

Zase jsem si uvědomila, jak my dospělí si někdy věci dokážeme pořádně zkomplikovat.

Já tedy určitě...

Tady už si Eli říká dny v týdnu.

Nakonec jsme si společně zopakovali fáze vývoje bez textu.

Hádanka

Tady ještě navíc potřebujete 1 vystřižené vajíčko, po zakrytí hádáte jednotlivé fáze vývoje.

A pro složitější variantu si připravíte 6 vystřižených vajíček, pak zakryjete a hádáte...

Tady už je výsledná práce naší Elišky.

Asi mi do sbírky na památku obrázek nezůstane.

Prý ho musí vzít do školy pro paní učitelku.

Teď ještě zatavit předlohy od Nikči.

Myslím, že se náš nápad bude dětem ve škole moc líbit.

Mějte se moc hezky.

Lidka

Desky na sešity

v netradiční podobě.

Dnes za vámi přicházím s dokonalým nápadem.

Autorem je můj desetiletý žák Robert,

s jeho dovolením bych vám tu chtěla představit originální rekvizitu,

 kterou lze využít ke hře na nejrůznějších místech.

Malí vojáčci ...

Kluci (alespoň ti moji) je sbírají a nejrůznějšími nápady své sbírky stále obohacují.

Nejprve jsme kreslili a vymýšleli různé krajiny na papír. 

(Ano... i já kreslila.)

Ale znáte to. Papíry se zmuchlají, zašantročí, omylem vyhodí a kreslit můžete stále dokola.

I když bych u kluků viděla raději jiné hry,

musím přiznat, že takové kreativitě fandím.

Před pár dny ale přišel Robert do školy a z aktovky si vyndal staré počmárané desky.

Z nich už ale nevyndaval sešity, jen je otevřel, rozložil vojáčky, auta a letadla...

Během chvíle jsme u něj byli všichni.

Vyprávěl, jak si s tátou udělali fajn odpoledne...

Co budete potřebovat?

Desky na sešity, 

polystyren vyřezaný do požadovaného tvaru,

lepidlo Herkules,

jemný písek a drobné kamínky.

Postup

Vnitřní část desek potřete lepidlem a posypete vrstvou písku.

Necháte zaschnout, pak sfouknete zbylý písek.

Hotovo!

Zavřené desky se vejdou do batohu, aktovky nebo se hodí i na cestu autem.

Za mě jedna podtrž...

Vám přeji pohodový zbytek pracovního týdne.

Lidka

Udělej si svoji knihu

 

 

Přesně k desátým narozeninám od nás Nikča dostala

tuto knihu.

Čistou, nepopsanou, připravenou pouze pro její vzpomínky.

Do knihy jsme pro ni napsali osobní věnování

a několik řádků od Marka Twaina:

 

"Dej každému dni příležitost,

aby se stal tím nejkrásnějším dnem v Tvém životě."

 



 

A Niki si své vzpomínky píše.

Někdy píše se zapálením pár hodin a jindy si na deník ani nevzpomene.

Ale poctivě si doplňuje všechny důležité události svého života -

ty veselé, ale i ty smutné...

 

Už teď se ke knize staví tak, že je to pro ni jeden z nejhodnotnějších dárků,

který zatím dostala.

Mám radost!

Nad otevřenou Nikolčinou knihou čím dál tím častěji vzpomínáme celá rodina.

Pro nás chvíle k nezaplacení!

 



Vyfotila jsem pro vás obal,

třeba se poohlédnete v knihkupectví.

Za knihu jsem zaplatila necelé dvě stokoruny, už nyní má pro naši rodinu

nevyčíslitelnou hodnotu.





 

Mějte se krásně,

 

Lidka



Postavíme si?

A co třeba hmyzí hotel?

Nedávno mě jeden takový zaujal. Byl obří.

No, vlastně zas tak obří nebyl, ale kdybych se ve svém životě vrátila o hodně let zpátky,

nelhala bych.

Asi bych u něj proseděla hodiny a pozorovala bych všechny obyvatele

malých i velkých příbytků.

A že by jich bylo...

slunéčko sedmitečné, škvoři, vosíci, včely samotářky, zlatoočky...

Věděli jste, že třeba takové slunéčko sedmitečné už jako larva,

později i jako beruška spořádá až čtyři tisíce mšic?

A že škvoři, kteří bez problémů spořádají mšicemi obalené větve a květy,

patří mezi nejužitečnější na zahradě?

Já se škvorům vždycky spíš jen vyhýbala...

Ve skutečnosti jsou to pomocníci zahradníků, kteří bez problémů zkonzumují velké množství

hmyzích škůdců.

Na malém prostoru tolik příbytků pro mnoho hmyzích druhů.

A stačí použít jen minimum z přírody - jíl, rákosová stébla, nejrůznější větve s měkkou dužninou,

polínka s navrtanými dírami, šišky, slámu, stonky slunečnic, bodláku...

Nejlepšími pomocníky jsou děti, jejich fantazie nezná mezí.

Stačí zadat úkol - a doslova se přetrhnou, během chvíle nasbírají tolik

přírodních materiálů, že si budeme moci hmyzích domečků postavit hned několik.

Láká vás takový domeček?

Udělejte si třeba jen jednoduchý a rychlý hmyzí příbytek.

Budete potřebovat:

plastovou lahev, vlnitý papír a dutá stébla

Postup:

Z plastové lahve uřízněte dno, lahev vyplňte vlnitým papírem a dutými stébly trav a rákosu.

Po čase zabydlený otvor poznáte podle toho, že vchod bude uzavřený - zavíčkovaný.

Zkrátka - malý hmyzí byteček.



Ještě vám musím napsat jeden tip na závěr.

Když mezi přírodní materiály vložíme průhledné plastové nebo skleněné trubičky,

 které lze snadno vytáhnout, budeme kdykoliv moci pozorovat, co se uvnitř děje.

Děti budou nadšené...



A co vy?

Plánujete u vás nějaké bydlení pro hmyz?

Přeji vám fajn víkend. Užijte si ho.

Lidka



Tak trochu jiné světlo

Doslova mne očarovalo.

Proč si jej nevyrobit za pomoci tavné pistole a nasbíraných klacíků při procházce lesem?

K tomu obměnit několik madel na nábytku za klacky...
Pro někoho nepochopitelné, pro někoho krásné. 



Inspirovala jsem se na mém oblíbeném zahraničním blogu...

Podívejte se.



Svítilnu z dýní (jack-o´-lantern)

 letos nevyřežeme...

 

Dnes je tomu rok a den, kdy nás opustil děda,

od té chvíle pro nás tento čas  nabyl úplně jiný význam. 

Po vzoru keltského svátku Samhain, který se slavil z noci z 31.října na

1. listopadu, pozměníme zdroj dětské radosti z tvoření...

 

 

Samhain ( svátek z něhož vznikl Halloween  -
"All-Hallows-eve", tedy "Předvečer Všech svatých".

Samhain byl pro Kelty začátkem nového roku, zároveň i hranicí mezi dvěma periodami (létem a zimou). Byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých.

 Věřilo se, že se duše zesnulých vracejí v tento čas na zemský povrch,

a živí zase mohou navštívit podsvětí.
 

Bylo zvykem prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit.

 

Také za oknem vystavovali zapálenou svíčku ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu.

 



 

... letos místo dýně vyřežeme řepu ... 

 Dýně budou tentokrát jen na ozdobu.

 

 

 

Klidný a pohodový den vám všem.

 

Lidka

 

Otcův seznam pravidel pro život

 Zvědavost mi nedá...

Moje drahá polovička drží v ruce knížku a už po několikáté

mi předčítá další z pravidel.

"Liduš, přečti si ta pravidla, budou se ti líbit."

Vyslovil dvě opravdu zajímavá pravidla,

ale Paladinovo proroctví od Marka Frosta

nepatří mezi literaturu,

kterou bych si nutně musela přečíst.

Poprvé jsem jen zběžně nakoukla,

podruhé jsem listovala pomaleji

a potřetí už jsem se opravdu začetla...

Když jsem seznam četla poprvé,

zaujalo mě hodně pravidel,

ale ne všechna.

Nyní už mám seznam několikrát přečtený

a najednou můj pohled na seznam je jiný.

Každé pravidlo má svůj smysl...