úterý 27. května 2014

Zatím co ty spíš...


Tak jako každý den i dnes jsem jela svou pravidelnou trasou z práce domů.
A tak jako každý den i dnes jsem poslouchala svou oblíbenou stanici - rádio Blaník.
Opět hráli písničku, 
 při které mám pocit, že se zastavil čas a zároveň mám pocit,
že během poslechu slov přeletím několika roky s takovou rychlostí jako blesk z nebe, který mě dnes ráno vzbudil...
 
 
Přijde večer, večer stejný jako všechny dřív, 
skočíš tátovi na klín, otevřeš náruč a položíš mu ruce kolem krku. 
Ale ráno, ráno už budeš příliš velká, abys to udělala znovu. 
 
Při každém slově se mi tají dech a s koncem písně mi tečou slzy po tvářích.
Nedokážu to překonat, nechci brečet,
 ale ta síla slov a síla mých citů
vždy zvítězí.
 

Jsi obraz, který kouzlí čas. A stejně jako on se měníš přímo před očima. 
 
 
Příliš malá, abys mohla řídit auto, ale už dost velká, abych tě uspával pohádkou. 

 
 
Hm, včera jsme byli na procházce, ty jsi se někam zadívala 
a najednou jsi se začala bát, že jsem se ti ztratil. 
A vidíš, možná už zítra se budu bát já, že se zase někam zadíváš a pak odejdeš s někým úplně jiným. 
 
 
Je to tak zvláštní: jak rosteš, přestáváš mít strach a já se začínám bát. 
 
 
Kdo ví, možná už zítra se probudíš a budeš velkou slečnou 
a vůbec si neuvědomíš, že jsi se změnila uprostřed svého snu. 
 
 
Dnes v noci jsem viděl princeznu. 
A cítím se jako král...




4 komentáře:

  1. Krásné fotografie a texty plné něhy..díky za ně..Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také děkuji - za krásné komentáře a časté návštěvy. L.

      Vymazat
  2. ...jedním slovem ...krása...
    Nic není náhoda....ani to, že tuto píseň též miluji a též ji opěvuji na svém blogu
    http://carolinamia.blogspot.cz/2014/01/carolinky-boruvkovy-kolac.html

    Krásný den.Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé... 16.ledna 2014 - to mne ještě ani nenapadlo, že budu mít svůj blog...
      Tak přesně ty samé pocity ve mně píseň vyvolává, ale v tu chvíli jsem nějak nemohla zastavit, pocity mě přikovaly k sedačce a já jela a jela a po tvářích mi stékaly slzy...

      Vymazat

Moc Vám všem děkuji za návštěvu a milé komentáře, které mi tu necháváte. I když někdy nestihnu odpovědět, všechny Vaše řádky si pozorně čtu a moc si jich vážím. Děkuji !