1000 kuliček

 

 

Před několika týdny jsem si k ranním novinám uvařil kávu a posadil se, že si poslechnu rádio.

Jak jsem si tak ladil různé stanice, náhle upoutal mou pozornost hlas staršího muže.

Vyprávěl cosi o kuličkách.

Jeho vyprávění mě zaujalo, zesílil jsem zvuk a poslouchal jsem...

 

Starý muž pokračoval...

"Klidně se vsadím, že jste v práci hodně vytíženi. A třeba vám za to i dost platí...

Jenže za ty peníze si kupují váš život. Jen se zamyslete. Je to čas, který netrávíte s těmi,

které máte rádi, se svými blízkými.

Za nic vám neuvěřím, že opravdu musíte pracovat celou tu dobu, abyste se uživili.

Pracujete totiž, abyste uspokojili svá přání.

Musíte ale vědět, že je to uzavřený kruh - čím více peněz, tím více toho budete chtít
a tím více budete pracovat, abyste měli ještě víc.
Je třeba dokázat se sám sebe v jisté chvíli zeptat a upřímně si odpovědět, zda jsem ochoten vyměnit
besídku mé dcery nebo synův turnaj za tu či onu věc. A opravdu tu věc potřebuji tak nutně?"

A začal vysvětlovat svou teorii 1000 kuliček.

"Já jsem si jednoho dne sedl a začal jsem počítat:
Člověk žije v průměru 75 let.
Vím, někdo žije méně, jiný delší dobu. Ale průměr je 75 let.
Když 75 vynásobím 52 (to je počet nedělí v roce), dostanu 3900 - tolik nedělí v životě máme.
Když jsem se nad tím zamyslel, bylo mi pětapadesát. Znamenalo to, že už jsem prožil přibližně
2900 nedělí. A zbylo mi jich jen 1000!
Šel jsem kvůli tomu do hračkářství a koupil jsem 1000 malých plastových kuliček.
Nasypal jsem je všechny do průhledné nádoby.
A pak jsem každou neděli vytahoval a zahazoval jednu kuličku.
Všiml jsem si, že když jsem to dělal, když jsem viděl, jak se počet kuliček zmenšuje,
začal jsem věnovat víc pozornosti skutečným hodnotám v životě.
Není silnějšího prostředku, než vidět, jak se zmenšuje počet dní, které vám byly souzeny!

A teď mi dovolte ještě poslední myšlenku, o kterou bych se dnes s vámi rád podělil,
než půjdu obejmout svou milovanou ženu a půjdu s ní na procházku:

Dnes ráno jsem vyndal poslední kuličku...

A proto každý další den je pro mne dar.
Přijímám ho s vděčností a svým blízkým a milovaným lidem dávám teplo a radost.
Myslím si, že to je jediný možný způsob prožití života."




Děkuji za ten krásný příběh.

Lidka